Bývalý italský záložník Samuele Dalla Bona vzpomíná v rozhovoru pro Gazzetta dello Sport na svůj přestup do Chelsea v roce 1998 a na kuriózní moment, kdy viděl Jimmyho Floyda Hasselbainka jíst carbonaru před důležitým zápasem: „Relax, i tak dám gól.“
Produkt Atalantiny akademie, Dalla Bona zamířil do Londýna krátce po evropském šampionátu do 16 let ve Skotsku, ještě před dovršením 18 let.
Jak se Dalla Bona dostal do Chelsea
Vzpomíná, že všechno začalo v květnu 1998: po prohře ve finále prý narazili s Gianlucou Viallim u týmového autobusu. Vialli mu podle něj řekl, že Chelsea hledá silné mladé hráče a že chce, aby přestoupil.
Rozhodnutí přišlo rychle. „Nakonec to celé byla šlamastika. V noci Ferragosto (15. srpna) jsme utekli z internátu, abychom šli podepsat do Londýna,“ popisuje Dalla Bona.
V Londýně pak našel spolubydlícího, který se o pár let později zapsal do historie Atalanty — současného CEO Lucy Percassiho. „Bydleli jsme tam společně v malém bytě v Lancaster Gate naproti Hyde Parku. Déšť, vítr a fotbal,“ vzpomíná.
Dalla Bona, který v Serii A později působil i za AC Milán, Bologna, Lecce, Sampdoria, Napoli a Verona, přiznává, že adaptace v cizí zemi nebyla snadná.
„Bylo to traumatické, neuměli jsme ani slovo anglicky. Chelsea nám poskytla soukromého učitele, který neuměl italsky a mluvil plnou rychlostí. Někdy jsme mu nerozuměli a klidně jsme mu i zakleli,“ říká a dodává, že získat respekt spoluhráčů bylo také těžké.
Debut si podle vlastních slov odbyl pod Viallim v roce 2000, ale nejvíc mu důvěřoval Claudio Ranieri. „Byli jsme mu 18 a obklopeni hráči jako Hasselbaink, Desailly, Zola, Di Matteo, náš kamarád Cudicini, Wise a Terry. Někdy se na nás někdo jen podíval a řekl si: ‚Kdo to je?‘“
Pod Ranierim nastoupil Dalla Bona do 68 zápasů, dal šest gólů a přidal čtyři asistence. „Během dvou let jsme ho nikdy neslyšeli říct ‚dobrá práce‘, přesto byl pro nás zásadním mentorem,“ uvedl bývalý záložník. Stejně tak hodnotí i Vialliho — vzpomíná, že před jeho debutem mu Vialli zatelefonoval z toalety a oznámil, že ho vezme proti Coventry, což mu bylo trochu trapné.
„Žádné soustředění ani diety“ v Chelsea
Dalla Bona také přiznává, že život mimo trávník si v Londýně užíval. „Jednou jsme byli na maškarním večírku mimo Londýn. Druhý den se Ranieri ptal: ‚Co jste tam dělali?‘ My jsme byli ještě rozbití,“ směje se.
Popisuje, že v Chelsea nebyly přehnané tréninkové tábory ani přísné diety. „Italové si dávali bresaolu a trochu rizota. Pamatujeme si Hasselbainka, jak před důležitým zápasem jedl carbonaru. Ranieri se ho ptal, co dělá, a on odvětil: ‚Relax, i tak dám gól.‘“
Zdroj článku a fotografií: football-italia.net
